Ondra a Šárka Šperkovi

"Jsme partneři, manželé, rodiče, kolegové, nejlepší kamarádi i učitelé sobě navzájem. Pečujeme spolu o mnoho vztahů a závazků a udržovat v tom všem jiskru našeho partnerství a vzájemné lásky se nám stalo "denním chlebem" a mistrovstvím, kterému se stále učíme. Nejsme dokonalí, umíme se pohádat a vzájemně rozzuřit, ale stejně tak už dnes umíme naše ega odložit, být před sebou zranitelní "až na kost" a znovu a znovu se rozhodovat být v tom všem plně spolu.

Náš příběh začíná v Brně, kde jsme se potkali 3 týdny před Ondrovým dlouho plánovaným odjezdem na velkou cestu, u které neměl naplánovaný návrat. Ovšem naše setkaní zamíchalo kartami, Ondra zůstal v Česku a to bylo i naše první symbolické "ano", kterým jsme se naplno ponořili do alchymie, která se mezi námi děla. Po vystřízlivění z prvotního zamilování nám následující mesíce a první roky přinesly velké opadávání slupek, které si každý z nás nesl. Ponořili jsme se do radosti ze společného žití a stejně tak i do všech stínů, které nám snoubení našich dvou životů neustále přinášelo a dodnes přináší.

Velmi brzy jsme spolu začali tvořit pracovní projekty, které vyvěrají z nás a otiskáváme do nich hodnoty, které žijeme. Největší z nich je zatím Putování, díky kterému od roku 2019 pracujeme s lidmi a pořádáme cesty po Česku i zahraničí, kterých se dnes už zúčastnily řádově stovky účastníků. V průběhu roku 2023 jsem začali tvořit i první individuální rituály pro páry a to i odstartovalo tento náš projekt Spolu na cestě, který "byl v šuplíku" už dlouhé roky.

Velkým požehnání na naší cestě bylo, když se v den naší svatby narodila i naše československá vlčice Ayla. Bytost, která je téměř všude s námi a přinesla nám i první vztah, o který jsme se učili společně pečovat. Po odstěhování na malou vesničku na Vysočine se nám brzy narodil syn Atrej a my se stali rodiči. To změnilo mnohé a od té doby se denně potkáváme s výzvou i uměním, jak přes všechny role dospělého života zůstat věrní každý sám sobě a vědomě se i rozhodovat pro péči o naše partnerství.

Mysleli jsme, že na Vysočině zůstaneme, hledali pozemek k usazení, ale v tom opět něco zamíchalo kartami a my se v půlce roku 2024 vrátili na Moravu, do krásního městečka Tišnov. A tady náš příběh pokračuje."